Metal
Gear Solid
Je tomu již pár
let co jsem si bláhově myslel, že na Play Station existují pouze hry
pro dementní puberťáky. Této fatamorgány mě zbavil právě Metal Gear
Solid, hra která definovala žánr stealth akcí.
Když
v roce 1986 vyšel první Metal Gear tehdy ještě pro Japosnské počítače
standardu MSX a v roce 1989 druhý pro MSX 2 byl klid... Teprve třetí
díl způsobil v roce 1997 většině majitélů hojně rozšířeného Play Stationu
menší šok - konečně se na jejich mašinkách objevilo něco o čem celou
tu dobu snili - dokonalá hra.
Za
všemi díly MGS stojí jedna z největších světových herních firem - gigant
Konami. V Metal Gearu pro PSX má konkretně prsty její divize Konami
Computer Entertainment Japan. Obecně však bývá v souvislosti s fenoménem
Metal Gearu zmiňováná jedna jediná osoba - legendární Hideo Kojima,
který se nejen v Japonsku těší obrovské slávě. Tento velikán je ústředním
autorem série Metal Gear, a v branži je považován za idealistického
génia těžké ráže.
Na
Metal Gearu je zajímavé především to, že je neuvěřitelně adaptabilní,
dokáže se líbit každému, ať už akce chtivému, nebo konvenčnímu adventuristovi
mého kalibru. Pro akční hochy tu jsou připraveny velkolepé souboje s
bossy a pro mírotvůrce nezvykle kvalitní příběh, který sice na první
pohled působí primitivně, ovšem hned na pohled druhý je každému jasné,
že se tady někdo zatraceně dlouho patlal se scénářem.
Hlavním
hrdinou, nebo spíše "antihrdinou" je žárem bitev nikoli zocelený,
ale spíš charakterově zdevastovaný veterán Solid Snake. Tento expert
přes infiltraci a boj s terorismem, byl svým bývalým nadřízeným povolán
zpět do akce. Nutno podotknout že se mu původně do boje absolutně nechtělo,
teprve apel generála na Snejkovi city zabral. V akci je totiž nezvěstná
Snejkova neteř Meryl, kterou nejspíše zajali při plnění mise teroristé,
disponující jadernými zbraněmi a též ničím jiným než strašlivým Metal
Gearem - obřím tankem/mechem schopným rozeslat všude po světě atomové
dárečky... Kýč, říkáte si, ale to ještě zdaleka netušíte kterak se dějová
linie rozvine, kolik nečekaných zvratů a hlubokých myšlenek Kojima do
svého díla ukryl!
MGS je hra nabitá EMOCEMI, tento fakt se promítá především v takřka
dokonalých dialozích - Snejk během mise komunikuje s okolním světem
pomocí vysílačky a rozhovory které prostřednictvím rádiových vln vede
patří k těm nejlepším co jsem kdy slyšel. Zastoupení v nich nalezne
všechno možné - city, vtipy, sarkasmus strach, odhodlání... A když už
jsem u těch emocí nemůžu nezmínit, že se kolem Snejka motá hned několik
potencionálně zajímavých a hlavně inteligentních žen, které by měly
zájem v jeho na omak chladném srdci rozkřesat jiskru. Snejk ovšem jejich
pokusy o sblížení vždy nějakým skvělým a často "komicky" stylovým
způsobem uzemní. Hold je to chlap řádně zatvrzelý, což pochopitelně
samice v okolí o to víc rajcuje:o)
Metal Gear je plně 3D third person záležitostí, přičemž na hlavního
hrdinu pohlížíte většinou skrze oči méně či více inteligentní kamery,
která snímá dobrodruha z ptačí perspektivy.
Herní svět je tvořen soustavou na sebe navazujících map, které vynikají
především velice kvalitním designem a komplexností simulované scenérie.
Briefingy fasujete prostřednictvím vysílačky a často se stává že se
vaše cíle během mise několikrát změní, takže buďte vždy připraveni!
Povětšinou je vašim úkolem dostat se na určené místo... cesta k němu
může být tichá, nebo krvavá, volba leží jen na vašich bedrech.
Strážní a nejrůznější bezpečnostní systémy hlídají své okolí a v případě
že vás spatří spustí alarm, čímž přivolají posily - pak vám pomůže buď
rychlé schování a vyčkání až se alarm po určité době vypne, nebo střelba
končící, v případě volby těžší obtížnosti hry, většinou vaší smrtí.
K ryze infiltračním účelům je vám k dispozici radar (na nejtěžší obtížnosti
nefunguje :o), který podobně jako v Commandos ukazuje zónu dohledu nepřátel...
Budete se plazit za zády procházejících vojáků, nalepení u stěn procházet
kolem zákeřných bezpečnostních kamer a konec konců dříve nebo později
přece jen bojovat.
Ku pomoci vám v tomto případě mohou posloužit už i samotné hbyté ručičky,
kterými dokážete zlomit vaz neopatrným řadovým vojáčkům. Samozřejmě
že velkou roli bude hrát i to co v rukou držíte... Palné zbraně se ovládají
podobně jako v nových Resident Evilech tedy jednoduchým automatickým
zaměřováním, které trochu narušuje nepřesné ovládání. Automatická puška,
pistolka, raketomet (s opravdu řízenými střelami hodící se na nejrůznější
taktické fígle), granáty všeho druhu a kupa dalšího arzenálu vám efektivně
pomůže s jarním úklidem. Nemyslete si ovšem že se při soubojích obzvláště
s bossy MGS promění na bezhlavou střílečku, vždy bude nutné vymyslet
nějakou efektivní strategii, odhalit nepřítelovi slabiny a zasáhnout!
PC konverze z PSX dopadla opravdu velice dobře. Engine hry byl ponechán,
pouze lehce modifikován, aby zvládl vyšší rozlišení ve kterých vypadá
MGS opravdu nesrovnatelně lépe než na obstaróžním Play Stationu. Textury
jsou sice nepříjemně rozmázlé, ale jejich barevná paleta byla se všemi
těmi kovovými odstíny volena natolik inteligentně, že si při hraní,
unášeni atmosférou, nějakých nedostatků ani nevšimnete. Kvalitní filmečky,
kterými je hra prošpikovaná skrz na skrz, byly jen lehce remásterovány,
takže kvalitativně zhruba odpovídají verzi pro PSX - jsou cool.
To hlavní co bylo zachováno - hratelnost, splňuje všechny normy Kojimovy
práce. Jediné co by stálo za menší vychytáni je nepřesné ovládání přes
klávesnici, tento nedostatek můžete kompenzovat dokoupením nějakého
kvalitnějšího gamepadu, nejlépe podobného tomu pro PSX. Občas také pozlobí
kamera, která zrovna když jí nejvíce potřebujete zaujme nevhodnou pozici,
která vám znemožní větší orientaci v prostředí.
I přes
nějaké mušky kterých je minimum, působí MGS na PC podobně jako na PSX,
tedy naprosto dokonale. Svůj cíl, pobavit, poučit a pohnout hráčem splňuje
na jedničku.
G4ndy