Rise of the Dragon


Byl to úplně normální den r 2056 v Los Angels, chvílema sem se zaposlouchával do pouličního hukotu někde tam dole, chvílema sem jen tak koukal do stropu a přemýšlel o svym životě. Při všech těch vzpomínkách mi bylo jasný jen jedno - lehkej teda rozhodně není a ani nikdy moc nebyl.

Poslední dobou sem začínal čím dál tím víc pociťovat absenci kreditu na mý universální platební kartě, takže sem jen uvítal novej džob. Senátor ke mně nebyl nikdy moc otevřenej, nicméně smrt jeho dcery za nejasnejch okolností ho nakonec přece jen donutila, aby se obrátil na soukromýho detektiva mejch kvalit a styků - "Diskrétní" vyšetřování mohlo začít... Brzy se ukázaly bejt pravdivý i mý prvotní odhady, že se tahle holka na něčem brutálně sjela, což potvrdil i její "víc než přítel" drogový dealer Jake.

Ale tak si vzpomínám, že sem se vlastně vůbec nepředstavil. Takže My Name is Hunter, Blade Hunter, přátelé mě říkají Blade, a k tomu všemu sem bejvalej polda. Hele můžem si tykat ne? Jako v těch časopisech pro teenagery jo? Tak jo, pokračuju dál ve svým životním příběhu... Trochu osud, trochu svrbění v zadku mě zaválo na dráhu soukromýho vočka a ne vočka jen tak ledajakýho, ale pěkně ostrozrakýho. Při všem tom čenichání sem nabalil jednu babu z archivačního oddělení a - poznámka pro všechny sexu chtivé - během hry se s ní můžu i vyspat. Zní to suše a věřte, že tak to autoři nejspíš zamejšleli, vůbec celej tenhle případ je tak trochu přischlej, připomíná mi jednu šlapku z Pleasure. Možná si teď řikáš, hmm co je to tady za blitky? Je to hra, nebo film či co?... Tak věř, že Dragon je hra ve který vystupuju v hlavní roli - teda sem ten kdo se nechá skrze myš hráčem manipulovat, i když občas si přece jen zachovám vlastní hlavu. A abych si trochu šplhnul u autorů, u svých otců, musím zdůraznit, že podobně jako já sám, je tahle hra proklatě stylová. V roce 1990 kdy tahle pařbička vyšla způsobila menší povytržení, které ovšem pod nátlakem nových titulu rychle vyšumělo do prázdna. Dnes si na mě vzpomene jen málokdo, snad jen ten magor G4ndy, kterej mě vyhrabal z toho svýho archívu starejch her co sbírá.

Vždycky mi říkali, Huntře ty se jen tak neztratíš a měli pravdu. První co vás asi praští do očí je grafický zpracování mého vyšetřování, který je naprosto úžasný, přestože se s mym příběhem hráči setkali již v roce 1990, svym technickým zpracováním zapadám se vším všudy kamsi do roku 1995. Aby bylo jasný, vo jakej že to herní žánr vlastně de, musíme si něco vyjasnit. Takže podívej se, určitě si už někde u baru slyšel o adventurách, he? Takovym tom starym matroši, kterej v dnešní době akorát pizděj, jo řeknu to na plnou hubu, stojí to za hovno, a z poslední doby, vlastně už z poslední dávné doby mě přišel sympatickej akorát George Stobart a jeho Zlomenje meč. No pro všechny fanoušky týhle úžasný klasický adventury na George něco prásknu a sice že už mu meč zase slouží, říkala mi to jeho buchta Nico, no teda já s ní jako fakt nic nemám, to ne, Francouzky sou hrozný.

Ale zpátky k věci, adventury, člověče to je pojem, ale přesto se do týhle kategorie nemůžu zas tak úplně hlásit, neboť na svý putování pohlížim hezky z vlastních vočí a pohybuju se mezi statickejma vobrazovkama. Tak mě ale napadá, že ty vobrazovky zas tak úplně statický nejsou, kámo, na každý se něco hejbe, na některý víc, na některý míň. Třeba zrovna tady v Pleasure podívej se na támletu tanečnici, kus co? Jen kdyby měla trochu víc netrhanejch animací, takle to vypadá jakoby měla neustávající orgasmus. - Hele nejsem prase jó, takle mě naučil mluvit G4ndy. - Na každý vobrazovce můžu něco dělat, sbírat předměty, kecat s personama, provádět interakci s okolím a tak, prostě všechno co by se od adventury dalo čekat a ještě leckdy něco navíc. Kámo, jestli ti to nedošlo sme v roce 1990 a tenkrát se ještě herní styly inovovaly.

Mý vyšetřování je dokonce časově závislý, takže když mám rande v šest tak se musím fakt v těch šest dostavit vyzvednout buchtu - a nebo se na ní vyfláknu? To je jen tvoje věc, hráči. Ale bacha, některý věci, který v mym světě fungujou, by v tom tvym asi na buchty zabraly jen stěží, i když, kdybys vypadal tak mužně a stylově jako já, taky by ti asi každá průměrná ty blitky sežrala. Jó nežárli na mě, já nemůžu za to jak dobře vypadám, zkus na sobě zapracovat a možná ti ty špeky trochu povolej, he. Ne fakt sorry jestli sem se tě dotknul, nezapomínej že sem suma sumárum přece jen kladnej hrdina a duší tak trochu superman. Jó a k tý časový závislosti - ono to zas tak žhavý není, protože většinu podstatnejch momentů ti hra odhalí, jak už sem řek, ať už seš kdekoli, takže celý mý snažení občas vypadá jak předem nalajnovaná čára, kterou jen bezmocně nasáváš.

Ale aby to nevypadlo, že je Dragon sakra nějakym bezduchym simulátorem balení ženskejch v budoucnosti, musim trochu poodtrhnout panenskou blánu příběhu, dočkáš se trochy krve, neboj. Tak poslouchej, není to sice nic úžasnýho, ale na hru to stačí. Jak už sem řikal, najmul si mě starosta, kterýmu se sjela dcera, a sjela se na padrť. Za pomoci dealera Jacka sem vypátral týpka, kterej jí tohle svinstvo prodal. Bohužel než sem týhle trosce stihl cokoli vysvětlit, zemřela podobnou smrtí jako před tim starostův mazánek. Tenkrát mi začalo pomalu ale jistě docházet, že ryba smrdí od hlavy až k patě, ovšem tobě, pařane, to bude jasný už vod začátku, protože během mýho putování ti hra sama umožňuje nahlýdnout do děje odehrávajícího se na různejch místech a týkající se různejch lidí, který maj prsty v tomhle svinstvu. Tenhle fakt se teda G4ndymu vůbec nelíbil, i když nutno uznat, že tak celý moje vyšetřování dostává filmovej ráz, ala Holywood... Přicházím na stopu jedný podělaný okultistický sekty, která se rozhodla vyvinout smrtelnej toxin a první kdo to jako laboratorní krysy odnesli byli feťáci - nechci moralizovat, ale tady vidíš, jak se nevyplácí fetovat. Zní to jako kýč, je to kýč, ale prezentace toho kýče vůbec není kýčovitá, je velice dobrá a stylová, čemuž dopomáhá kromě grafického zpracování i pár logickejch puzzlů co budu muset vyřešit. Taky je hezký, že autoři do hry obsáhli i můj soukromej život, kterej je sice taky pěknej kýč, ale uznej, v kolika hrách si mohl pár kytkama udobřit coby hlavní hrdina přítelkyni a pak jí následně krásně zneužít a to doslovně i obrazně, neboť tijako dobře postavenej, ehm zdroj informací v lecčems pomůže. Dialogy a vůbec celej svět je vytvořenej s velkym citem pro detail a za poklonu stojí i sympatická sci-fi/cyberpunk atmosféra, která na tě kouká ze všech stran.

Předávám slovo tady G4ndymu, aby to nějak uzavřel - už je celej nedočkavej.

Zdravím, koukám, že to tu rozjel Blade za mě, takže jen ve stručnosti. Pokud máte rádi adventury, nemohu vysokorozpočtového Dragona nic jiného než doporučit, pro mě samotného se stal minimálně hodně zajímavou hráčskou zkušeností... Ať žijí staré časy a legendární Dynamix!


autor: G4ndy
24.09.2004


Hodnocení: 8/10
Žánr: Adventura
Rok vydání: 1991
Hardware požadavky: 386SX VGA
Výrobce: Dynamix
Distributor: Sierra

http://criticall.gameplanet.cz

šéfredaktor: Jiří "G4ndy" Mataj, redaktoři: Jaromír "Jaxx" Möwald, Pavel "MasterPJ" Najman, Tomáš "ToM" Nadrchal
php & css scripting: Jaroslav "Blick" Pros
Weblog/diskmag Criticall, 2002-2010; editovaný obrazový materiál je majetkem oprávněných vlastníků.