Planescape Torment


Souběžně s Baldurovou Bránou vznikalo v dílnách Black Isle "podobné" RPG Planescape. Vyšlo o pár měsíců později a to se mu stalo osudným, hráčská obec tehdy hodovala na BG a neměla čas se soustředit na nějaké další, ještě lepší dílko. Na Planescape ležel velký stín staršího bratra, který se stal mezi tím velkou senzací. Ale co z ocenění zbylo na Planescape, když BG všechno vyzobalo?

Jestli něco dělalo z BG výjimečnou hru, tak to byl bez debat atmosférický příběh. Příběh plný zvratů a nečekaných odhalení, kdy až do poslední chvíle nevíte na čem jste. Příběh doprovázelo slušné grafické zpracování, hudba a historicky první podařené převedení pravidel AD&D. BG nemělo prakticky žádnou soudobou konkurenci, snad až na Fallouty, hry pocházející ze stejné stáje.

Planescape je v základech hodně podobné BG je to RPG jako řemen, používá podobná pravidla a stejný engine Infinity od Bioware, který se zde ovšem předvádí v jiném světle.

Pevně stanovené rozlišení 800x600 a o poznání kvalitnější zpracování nabízí opravdové pokoukáníčko, prostředí je až puntičkářsky detailní, postavy jsou velké, animace plynulé a především zpracování efektů kouzel je mnohem, mnohem pokročilejší než v BG. Planescape nemá po grafické stránce konkurenci, dokonce i BG2 působí oproti ní jako ubohý pokus sestrojený z prefabrikátů.

Hudba je opět velice kvalitní, převládají v ní hlavně temné motivy, žádné hrdinské skladby se nekonají, což jen přispívá k té správné pochmurné atmosféře.

Jak směšný se zdá být příběh BG porovnám-li ho se skvostem v Planescape. Podotýkám, že Planescape je licencovaný modul pro americké dračí doupě, oproti jiným známým modulům však vykazuje určitou dávkou ujetosti, která je přímo úměrná schopnostem pána jeskyně. Páni jeskyně z Black Isle jsou opravdu hodně schopní a ujetí, což ve výsledku tvoří velice dobrou ujetou hru, která se nutně nemusí líbit každému. Normálnímu člověku by se mohlo zdát divné, že hlavní hrdina začíná svou pouť v márnici a jeho jediným cílem je konečně umřít. O co víc je ale příběh zvrhlejší, o to více je přesvědčivější a jaksi reálnější.

Autoři opět vsadili na osvědčenou metodu, kdy hráč neví absolutně nic, nebo si chvíli myslí, že něco ví, aby vzápětí zjistil, že nic neví. Tato metoda působí jak motor, žene vás kupředu a vy se snažíte zjistit kdo jste, kdo je kdo a co máte dělat. Samozřejmě, že se hra nezvrhne v samovolné bloudění, vždy získáte nějakou bizardní indicii, která vás posune v ději o kus dál.

Zpočátku se musíte především rozkoukat a přijmout realitu trochu jiného světa, který je však tomu našemu podobnější víc než byste očekávali. Vaše okolí tvoří po většinu hry jedno velké divné město, město dveří Sigil.

Sigil je známý tím, že je plný dveří - portálů, které vás mohou přenést kamkoli, stačí znát klíč, přičemž klíčem může být cokoli od myšlenky až po odpadky. Ve městě vládne paní Bolesti, což svědčí hodně i o stavu obyvatel, po rozích zde postávají hampejznice a nejrůznější individua jak vystřižená z děsivé sociální vize, působí zde podivné sekty, jako spalovači, jakási parodie na všechny náboženství věřící v lepší život po smrti. Spalovači to však berou doslovně, jejich posláním je cestu na onen svět co nejvíce urychlit. Do sekt můžete vstupovat a využívat tak členských výhod.

Do skupiny se k vám hned na začátku v márnici spalovačů přidá mluvící lebka Morte, jeho svědomí však není úplně v pořádku a tak z něho časem vypadne kdejaké zajímavé překvapení. Vlastně všichni ti, které můžete naverbovat, a že jich tu není mnoho, nejsou úplně v pořádku, konec konců, není se čemu divit, v téhle hře není absolutně nic v "pořádku". Věřili byste že může být ulička živá? V Planescape je všechno možné. Hra vás dříve nebo později pohltí, její hloubka a lidský rozměr je nevídaný.

Postavy, které zde vystupují jsou skutečné charaktery, nejsou ploché, mají vlastní pohnutky, výčitky svědomí a velice lidské myšlení. Na rozdíl od BG zde můžete se svými svěřenci vést poměrně rozsáhlé a bizardní dialogy, které nejsou jen pouhým zpestřením, častokrát vám získané informace hodně pomůžou. Co je ale nádherné, svým jednáním můžete pomoci i vy vyřešit různá traumata z minulosti charakterů ve vaší skupině. Poprvé v historii RPG s vámi nechodí jen alibistická smečka psů, ale v mezích možnosti svéprávné lidské bytosti. Věřte mi, že vaší skupinu si oblíbíte.

Hra před vás bude stavět nejrůznější překážky a zkoušky a je jen na vás jak se s nimi vypořádáte. Kolem hlavní dějové linie je nabaleno i pár samostatných úkolů, není jich mnoho, zato jsou perfektně napsány. Neuvěřitelná zoufalost a osudovost vám dýchá na záda, a k tomu všemu nic nevíte. Vše spěje do finálního epického vyvrcholení, cesta k němu však není lehká a zavítáte při ní do opravdu nevlídných krajů. Nakonec stejně nenajdete odpovědi na všechny otázky, i váš konec nebude takový jaký jste si přáli. Otázka zní: "Co může změnit charakter Člověka?" odpověď je jednoduchá Planescape!


autor: G4ndy
24.09.2004


Hodnocení: 10/10
Žánr: RPG
Rok vydání: 1999
Hardware požadavky: PII 266Mhz, 64 MB RAM, 800 MB HDD
Výrobce: Bioware/Black Isle (licence TSR)
Distributor: Interplay

http://criticall.gameplanet.cz

šéfredaktor: Jiří "G4ndy" Mataj, redaktoři: Jaromír "Jaxx" Möwald, Pavel "MasterPJ" Najman, Tomáš "ToM" Nadrchal
php & css scripting: Jaroslav "Blick" Pros
Weblog/diskmag Criticall, 2002-2010; editovaný obrazový materiál je majetkem oprávněných vlastníků.