Nezávazný sex všude kam se podíváme


V současné době jsme dennodenně svědky vyzdvihování a propagace nezávazného sexu ze strany takřka všech myslitelných medií. Sex zaujímá na žebříčku hodnot většinové společnosti velmi vysoký post a jeho hodnota stále stoupá. Potřeba sexu jako jediného možného prostředku, kterým si lze užít života, se stala - zejména mezi mladými lidmi - společenským konsensem a měřítkem normality jedince.

Generace rodičů, které se ztotožnily s takovýmto „světonázorem“ nebo se vůči němu adekvátně nevymezily, předávají své postoje svým dětem. Děti jsou dále o vysoké hodnotě sexu utvrzovány vrstevníky, televizí a koneckonců i učiteli, kteří jim v sexuální výchově sdělí to, co stejně již dávno ví odjinud.

Z úvodu, který ve prospěch nezávazného sexu rozhodně nemluví, je patrné, jaký zaujímám k této problematice postoj já. Ve své krátké práci bych chtěl své kriticky odmítavé stanovisko obhájit především s pomocí poznatků předních logoterapeutů.

Dále se zamyslím nad tím, jestli je nezávazný sex morální, nemorální a nebo amorální. Lze toto jednání odsoudit vždy, nebo je toto chování v pořádku či někdy omluvitelné a jindy ne? Nezapomenu se zmínit o významu, který mu, jak se domnívám, přikládá Bible.

2. Logoterapeutický pohled na nezávazný sex

2.1 Počátky sexuálního boomu

V knize „Logoterapie ve výchově“ psycholožka Elisabeth Lukasová velice podrobně a srozumitelně vysvětluje, co stálo u zrodu současného stavu, kdy je sexem ze strany masové společnosti a medií jedinec „masírován“ takřka non-stop každý den. Přesycenost sexem, vedoucí k jeho devalvaci, jeho zredukování na pouhou věc, byla charakteristická prakticky již pro celé minulé století, kdo za to tedy může? Hlavního viníka této současné sexuální inflace spatřuje E. Lukasová ve špatně interpretované psychoanalýze Sigmunda Freuda.

S. Freud (a později též jeho žáci) svým dobře míněným úsilím o detabuizaci pudových tužeb člověka značně ovlivnili postoj k lidské sexualitě. Příčiny neuróz se v psychoanalýze hledaly v potlačovaných pudech, zejména v pudu sexuálním a pudu smrti – agrese. S pomocí psychoanalytického diagnostikování příčin duševních onemocnění bylo definováno, co má dělat zdravý člověk, aby se „nezbláznil“. Základní podmínkou zdravého života se tak stalo neodporování svým pudům – chtěl-li někdo zůstat zdravý, tak se neměl snažit „dusit“ v sobě svou podstatu spočívající v pudovosti. Toto samozřejmě terapeuticky může fungovat na duševně nemocné jedince, jaký efekt to mělo na populaci „normální“, která pasovala pudy na správné a neomylné průvodce životem, jak můžeme vidět dnes.

2.2 Sex nepřináší do života štěstí ani smysl

Logoterapeuti v druhé polovině 20. století začali poukazovat na to, že se v konformní poslušnosti svým pudům člověk rozhodně nestal šťastnější, ba naopak: Spolu s boomem nezávazného sexu zaznamenalo nevídaný rozkvět i násilí – „emancipované pudy sexuální a agresivní se poslušně přihlásily ke slovu.“

Proč člověku nepřináší štěstí pudové chování? Nesčetnými pozorováními a výzkumy bylo prokázáno, že člověk opravdu není zvíře a liší se od zvířete natolik, že pro něj nemůže být prosté rozmnožování smyslem života. Důkazem je to, že kdyby Sex měl opravdu takovou smysluplnou hodnotu, jaká mu je zbožně přičítána, tak by dnes nebylo tolik nešťastných a nespokojených lidí právě mezi těmi, kteří v nezávazném sexu spatřují podstatný smysl.

Člověk není jako kočka, která je plně „spokojená“ a nic ji nechybí v momentě, kdy se nají a může si jít zdřímnout nebo se případně spářit. Člověk potřebuje určitou orientaci do budoucna, orientaci na hodnotný smysl života, což sex prokazatelně není. Často v této souvislosti slýchávám, že je dobré si nezávazný sex vyzkoušet, přesvědčit se na vlastní kůži o tom, jak se to s ním má. Toto jednání ale není vůbec bez rizika, jak se hned přesvědčíme, a oním rizikem nejsou zdaleka jenom pohlavní nemoci.

2.3 Bludný kruh nezávazného sexu

Logoterapeuté v souvislosti s nezávazným sexem poukazují také na velká rizika s tímto chováním spjatá. Opírajíce se o behavioralismus prokázali přítomnost skrytého nebezpečí z tohoto přístupu k sexu plynoucího. Tím nebezpečím je nácvik a zapamatování si odměňovaného chování.

Když se člověk naučí nezávaznému sexu – vyzkouší si ho, tak je pro něj často velmi obtížné se z tohoto modelu chování vymanit. Je totiž odměňován ani ne tak krátkodobou slastí při pohlavním styku, jako dlouhodobou podporou ze strany většinové společnosti, která mu jakoby říká: „Ano, jsi dobrý, patříš mezi nás (skvělé herce, krásné modelky), když se chováš, tak jak se chováš. Jen vesele střídej partnery a užívej si, tak to má být.“

Pak už to opravdu nejsou pudy, které v sobě člověk dusí, ale je to umlčené svědomí, naprostá ztráta svobody a promrhaná šance na lásku, která tímto vším trpí!

Logoterapie tedy říká nezávaznému sexu jasné ne. Její tvrzení se opírá o dnes již i historicky prokázanou nefunkčnost tohoto životního přístupu. Orientace na takovéto „užívaní si“, nemá žádnou šanci učinit člověka šťastným.

3. Sex a Bible

Je chybou, domnívat se, že se Bible o sexu nezmiňuje, nebo že se o něm zmiňuje jen povrchně a rychle od něj utíká. Sice nejsem žádný odborník a Bibli nemám zdaleka prostudovanou, i tak si dovolím zmínit se o mých postřezích a odvážné interpretaci.

Pokud se v Bibli hovoří o sexu, o pohlavním styku mezi mužem a ženou, tak se pro označení tohoto používá slovo „poznání“. Jestliže tedy muž poznal svou ženu, tak to znamená, že měl s manželkou pohlavní styk (proto je například v Novém zákoně uvedeno, že panna Maria otěhotněla ačkoli ještě nepoznala muže). Jakýkoli nemanželský sex je označován za cizoložství – smrtelný hřích, který, pokud byl odhalen a prokázán, znamenal u starověkých židů často trest smrti pro ženu nebo muže, kteří se ho dopustili (v lepších případech byl viník vyloučen z komunity, což se ale v pustině rovnalo většinou také smrti).

Sex je tedy poznání? Zní to zvláštně, ale pokud se nad tím člověk hlouběji zamyslí, tak musí uznat, že na tom něco pravdy je. Osobně věřím, že pohlavní styk opravdu slouží, pokud je brán jako projev nejvyšší důvěry a odevzdanosti jeden druhému, coby prostředek ještě většího, přesahujícího poznání mezi mužem a ženou, které může vést k novému životu.

Pokud tedy pod zorným úhlem této optiky někdo střídá partnery, pohrdá tím pádem poznáním a také tím bezpochyby nezodpovědně devastuje duši svou i duši partnera.

4. Sex versus etika

4.1 Otroctví

Jakékoli snižování člověka na úroveň věci nebo prostředku sloužícímu k prostému dosažení určitého sobeckého cíle, je neetické a nemorální – je to otroctví. A co víc je nezávazný sex, než dobrovolné zříkání se jakékoli zodpovědnosti za druhého člověka i za sebe samotného – tedy snížení se na úroveň věci nebo v lepším případě primitivního organismu, za účelem dosažení vlastní slasti.

Mnozí reagují na tuto argumentaci mnohými „ale“.

4.2 Katastrofa

Paradoxní je, že tato mnohá „ale“ poukazují na přítomnost katastrof, které nezávazný sex způsobuje.

Ale vždyť to děláme z lásky“ - pokud nezávazný sex nazývá člověk láskou, tak se podstatně ochuzuje o to, co skutečně je partnerská láska.

Ale my to děláme jenom tak, nemůže se nám nic stát.“ - nic nejde dělat „jenom tak“, žádný člověk nemá stoprocentní kontrolu nad svými city. Takovýto hazard ústí dříve nebo později do velkých citových zranění – někdo se zamiluje, někdo ne a následují velká citová vydírání. Někdo nový posléze ukradne „člověka – věc“ tomu druhému a nakonec může drama vyústit ne zřídkakdy i v ublížení na zdraví nebo ve vraždu či sebevraždu.

Ale vždyť to dělají všichni, tak my taky.“ - jak lehce se člověk dokáže zříct své vlastní svobody, jen aby byl jako ti ostatní. Přitom ztráta svobody není jenom tak, člověk pak zpětně zjišťuje, že už to není on sám, nechal se někým jako věc ukradnout a manipulovat proti své potlačené vůli.

4.3 Řešení

Přitom k zabránění zkázonosnému rozmachu nezávazného sexu by stačilo trochu správné osvěty, ne té medicínské, která děti učí jak používat kondom – to už stejně dávno vědí, ale té psychologické a duchovní, která bude klást patřičný akcent na ryzí partnerské vztahy a bourat zažité mýty o samospásném užívání si. Lidé, kteří o tom něco vědí a mohli by podávat svědectví, často mlčí nebo jsou přehlušeni řevem z médií.

Naštěstí existují programy jako ten, který budeme coby lektoři Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny provádět na základních školách. Tento program primární prevence totiž, kromě prevence šikany a drogové závislosti, zahrnuje i prevenci předčasného sexuálního života. Navíc se poslední dobou i na některých necírkevních základních školách začala učit etika, kde děti dostávají potřebnou šanci korigovat své představy a touhy.


autor: G4ndy
06.07.2010


Rok vydání: 2008

http://criticall.gameplanet.cz

šéfredaktor: Jiří "G4ndy" Mataj, redaktoři: Jaromír "Jaxx" Möwald, Pavel "MasterPJ" Najman, Tomáš "ToM" Nadrchal
php & css scripting: Jaroslav "Blick" Pros
Weblog/diskmag Criticall, 2002-2010; editovaný obrazový materiál je majetkem oprávněných vlastníků.