Manga

(by Blick)

-         Manga znamená japonsky komiks, ve světě se tímto slovem označuje pouze komiks pocházející z Japonska, kreslený klasickým "Japonským" stylem. Slovo manga nebylo součástí původní Japonštiny, ale bylo vytvořeno až s prvními náznaky toho, čemu by se dalo říkat komiks. V českých časopisech občas vyjde nějaký článek, který se mangou a anime zabývá, ale většinou je nezasvěcený a útočný. Tento můj článek jsou vlastně pouze trochu upravené poznámky, které jsem si psal, když jsem si připravoval referát do školy. Abyste lépe porozuměli co je to vlastně manga, je nejlepší začít s historií.

Z čeho manga vznikla?

-         V 6. a 7. století mniši vytvářeli svitky, která fungovaly jako kalendáře. Tyto svitky obsahovaly piktogramy, které měly symbolizovat čas a byly vyzdobeny obrázky lesních zvířat (jako jsou např. lišky a mývalové), která se chovala jako lidé. Bylo to děláno jako forma satiry, protože obrázky často vyprávěly krátké příběhy. Toto byl první náznak něčeho, čemu by se dalo říkat manga.

-         Slovo manga se ovšem k popisu obrazové umělecké formy začalo používat až v 17. a 18. století. Vytvořil ho umělec známý jako Hokusai (což nebylo jeho skutečné jméno). Hokusai měl povahu rebela. V té době byly populární obrazy na blocích dřeva, které Hokusai studoval, a proto často vyzíval své učitele, aby mu vysvětlili, proč dělají věci tak, jak je dělají, protože on na ně měl odlišný pohled. Dopadlo to tak, že si Hokusai vytvořil vlastní uměleckou formu a odborníci věří, že se od něj dochovalo asi 30,000 maleb, některé dokonce ve formě knih. Hokusai vytvořil mnoho různorodých kousků ovlivněných například francouzskými a nizozemskými umělci, ty ovšem nebyly tak zajímavé a originální jako ty, kterým říkal manga.

-         Tehdy ovšem pro Hokusaie slovo manga neznamenalo kreslení postaviček a vytváření příběhu, jak ho známe z komiksů dnes, ale většina jeho maleb byly krajinky. Manga totiž doslovně přeloženo znamená "vrtošivé obrázky", což odkazovalo na způsob, jakým je Hokusai kreslil, kdy nechával štetec po papíře klouzat v relativně náhodném a volném stylu. I když se většinou jednalo o krajinky, Japonci i tak rozpoznali volně plynoucí náladu a detailnost kreseb, což bylo v té době neobvyklé, neboť tehdejší umělci si nejdříve nakreslili koncept toho, co chtěli nakreslit a potom teprve kreslili. Tento Hokusaiův volný přístup se pravděpodobně, i když on to tak nezamýšlel, stal příkladem pro první tvůrce mangy (mangaka), kteří tak byli velmi otevření a vybírali si pro své příběhy rozličná témata. První manga ovšem byla vytvářena až ve 20. století.

Zrod mangy.

(manga Berserk)

-         Ve 20. století se Japonsko otevřelo různým, hlavně západním, kulturám a některým Japoncům začal imponovat jejich způsob života. Největší úspěch tam měly USA, které tehdy zažívaly obrovský ekonomický boom a vznikaly tam nové formy zábavy. A jedna z nich měla sloužit jako katalyzátor zrodu mangy. Jednalo se o komický strip.

-         První stripy v USA povolil publikovat průkopník americké novinařiny, Joseph Pulitzer, ve svých novinách New York World. Komické stripy se skládají z několika následujících panelů a vyprávějí krátký příběh nebo vtip (u nás je známý např. Dilbert vycházející v HN). Stripy byly součástí zábavní sekce amerických novin, a jak noviny rostly, rostl i význam stripů a jejich autoři se kvůli nim nerozpakovali jít klidně k soudu.

-         V Japonsku začal jako první stripy kreslit Ippei Okamoto. Hodně ho ovlivnily stripy prezentované v Pulitzerově novinách a tak začal pracovat na vlastních. Ovšem protože byl první, bylo jeho dílo prakticky totožné se západními stripy. Až na jeden malý detail, a to ten, že se nečetly zleva doprava, ale naopak zprava doleva (jak se čte i současná manga). Komickým stripům sice nějakou dobu trvalo, než se v Japonsku prosadily, ovšem byl to začátek, který měl podobné následky, jako když Disneyova animace ovlivnila japonskou - tedy velký boom popularity v budoucnosti.

-         Během Druhé světové války sloužil japonský strip  a karikaturisté, kteří ho kreslili, k mnoha účelům. Kromě toho, že vycházel podobně jako na západě v novinách pro pobavení, byl používán také jako součást propagandy a podporoval tak japonské vojáky. Jenže po zdrcující porážce Japonska Spojenci na konci války byla většina kreslířů vítězi cenzurována a vývoj toho, co se mělo stát japonskou mangou, se zdál být zastaven. Jenže naštěstí v Japonsku žil muž jménem Osamu Tezuka, který měl své rodné zemi a celému světu ukázat mangu tak, jak ji ještě nikdo neviděl.

Osamu Tezuka - Bůh mangy

-         Osamu Tezuka (1928 - 1989) za války pracoval v továrně a učil se na doktora. Silně se inspiroval časnou animací Disneye a bratří Fleischerů, protože si jako malý chlapec rád hrál s filmovým projektorem svého otce a pouštěl si na něm filmy, ve kterých se seznámil s postavami jako Mickey Mouse a Kačer Donald. Mezi svými kamarády si získal popularitu tím, že kreslil své vlastní animované příběhy a byla to jeho láska k animaci, díky které se zrodila manga, jak ji známe dnes. Osamu Tezuka je považován za prvního tvůrce mangy a je fanoušky, ale i odborníky, titulován s naprosto vážnou tváří jako Bůh Mangy. Tezuka je považován i za otce japonské animace.

-         Tezuka jako první přišel s komiksem o délce románu v roce 1947, jmenoval se Shintakarajima (překlad: "Nový Ostrov Pokladů"), měl kolem 200 stránek, což bylo samo o sobě něco, co do té doby nikdo neudělal. Ještě úžasnější byl styl kresby, jakou tento mladý, tehdy devatenáctiletý, umělec vyprodukoval. Spojoval v něm techniky okoukané z tehdy se vyvíjejícího filmového průmyslu s přehnanou kresbou z animovaných filmů západu. Tímto dílem se Tezukovi podařilo získat srdce mnoha japonských čtenářů.

-         To, že se Tezuka snažil napodobovat tehdejší černobílé animované filmy je určitě jedním z důvodů, proč kreslil černobíle, další důvody jsou podle mě rychlost a úspora barvy a tím pádem i peněz. Další filmové techniky, které se Tezuka snažil přenést do svého komiksu, bylo zoomování kamery, pohyb kamery po scéně a detailní záběry na postavy. Tezuka vysvětloval, že dřívější komiks byl příliš limitující a omezoval čtenáře. Ti mu dali brzo zapravdu, když se prvního díla tehdy naprosto neznámého a prakticky undergroundového autora prodalo neuvěřitelných 400,000 kusů a tím začala revoluce. Tezuka pokračoval a nakreslil mnoho slavných příběhů, které byly ovšem velmi pestré, ať už se jednalo o dramata, příběhy plné akce, nebo třeba příběhy pro dospělé. Tím že tvořil tolik různých žánrů mangy a později je dokonce předělával na animované filmy, položil Tezuka základy pro tak rozmanité spektrum mangy, které existuje dnes, protože dnes v Japonsku mangou vychází prakticky vše, od přepisu klasických Shakespearových děl po vysvětlení fyzikálních zákonů.

-         Takže v druhé polovině 20. století se najednou vynořila velká spousta mangaků, kteří pomáhali Tezukovi definovat tento nově vzniklý žánr. Většina jich psala příběhy, ve kterých využívali hlavně dvou základních typů mangy, které Tezuka definoval, a to Shounen (manga pro mladé chlapce, plná superhrdinů a akce) a Shoujo (manga pro mladé dívky, převážně s ženskými hrdinkami, romantikou, ale také akcí) a jejich čtenáři byli převážně ve věku od 10 do 20 let. Jak čtenáři stárli, začali o tyto příběhy ztrácet zájem a tak se někteří mangakové přeorientovali a začali psát příběhy pro starší. Tato evoluce pomohla ještě většímu rozšíření mangy a ta si tak získala oblibu v celé Asii.

Miyazaki - král animace

(Howls Moving Castle)

-         Myslím, že by bylo celkem k ničemu jmenovat tady všechny průkopníky mangy, ale rád bych se zmínil alespoň o jednom, jehož animované filmy jsou dost známé také nezasvěcené veřejnosti u nás. Jmenuje se Hayao Miyazaki, narozen 1941. Ten svá první díla vydával už v 60. letech, byly to ale příběhy dost podobné těm, které vydávali ostatní autoři. Miyazaki byl ale jedním z těch autorů, kteří se začali přeorientovávat na starší publikum, a tak v 80. letech začal pracovat na projektu, který mu zabral 13 let života - Naušika z Větrného Údolí. V ní vystupovala jako hlavní hrdinka dívka, která žije ve válkou zničeném futuristickém světě. Miyazaki se zde zabýval spoustou ekologických témat a bojem člověka proti přírodě, což se stalo námětem také jeho možná nejznámějšího díla - Princezna Mononoke. Tento film běžel před několika lety také v některých našich kinech, vyšel na videokazetách a před nedávnem ho vysílala Česká Televize. Zatím posledním Miyazakiho filmem je Cesta do Fantazie, další skvělý film, který nedávno běžel v našich kinech a loni získal mimo jiné Oskara pro nejlepší animovaný film. Miyazaki sice tvrdil, že po Cestě do Fantazie se odebere do důchodu, ale nakonec mu to nedalo a už se na nás chystá další jeho film, Hauru No Ugoku Shiro, anglicky Howls Moving Castle.

 

Způsob vydávání mangy

-         Manga je dnes jeden z nejvíce vydávaných typů publikací v Japonsku a většina vydávaných příběhů svou délkou několikanásobně přesahuje první Tezukovi příběhy. Manga vychází ve specializovaných magazínech, jako je například Snounen Jump, které mají 200-400 stran a vychází v nich několik příběhů vedle sebe, většinou po jedné kapitole. Když autor dokončí jednu knihu, což je obvykle 200-300 stran, nebo 8-15 kapitol, vydá se celá kniha zvlášť na lepším papíru. Manga obvykle skončí když se jí nepodaří získat popularitu, nebo když ji ztratí, proto se autoři musí moc snažit, konkurence je obrovská. Nejsou výjimkou příběhy, které běží nepřetržitě už 20 nebo 30 let a mají třeba 60 a více knih.

Manga ve světě

-         Manga si také užívá nějaký úspěch i na západě, oblíbilo si ji mnoho lidí, i když západní komiks má stále převahu. Nejvíce se jí daří ve Francii, USA, nebo Německu. Manga je velice provázaná s anime, takže podle úspěšné mangy se vždy natočí většinou ještě úspěšnější anime seriál, nebo film. U nás běží bohužel pouze různé dětské seriály jako Pokémon, Digimon, nebo Beyblade. Z toho je vidět, že se moc dobrých kousků mezi lidi oficiální cestou nedostane, tak vznikly na internetu různé skupiny lidí, kteřé mangu a anime překládají a nabízejí zdarma ke stažení. Je to sice nelegální, ale společnosti vlastnící práva to přehlížejí, nebo spíše jsou zato rádi, protože to pomáhá rozšířit jejich dílo do světa, kam by se jinak nikdy nedostalo a většinou se stává, že nějaká západní společnost si seriál, který je oblíbený, licencuje a vydává ho oficiálně ve své zemi.

-         Svět mangy je obrovský a tento krátký článek rozhodně neobsahuje všechno, proto přikládám seznam internetových adres některých skupin překládajících mangu, abyste si sami mohli něco přečíst.

České stránky:

MangaČesky: http://mangacesky.wz.cz

Anglické stránky:

Snoopycool: http://www.snoopycool.com
Band of the Hawk: http://www.thehawks.org
Jinmen Juushin: http://jinmen.sigh.org
Manga Project: http://mangaproject.cjb.net
Mangascreener: http://www.mangascreener.com
Omanga: http://www.omanga.net
Toriyama's World: http://www.toriyamaworld.com