The DIG
Po
ostudně krátkém Full Thortlu potřebovali vydobýt u Lucasů zpět post
krále adventur. Jejich pozice nebyla nikterak lehká, neboť se díky
multimediálním shitům zprotivili většině z tvrdého jádra adventuristů,
kteří před časem s chutí hltali jejich staré "velké" adventury ala
Indiana Jones. Nyní se ale začali obracet jiným směrem
Nebylo se
čemu divit, mladé ambiciózní týmy, které měli vůli Lucas Arts ve všem
překonat, mu počali pomalu ale jistě vyžírat adventurní koryto.
Otázka byla
jen jedna, kdo uspokojí požadavek na Velkou adventuru? Příprava u
Lucasů probíhala vskutku důkladně, profesionální tým, velice nadstandardní
hudební skladatel a hlavně scénář od samotného Stevena Spielberga
- to vše mělo zaručit patřičnou velkolepost! Asi už začínáte něco
tušit... Kdekoli se Spielberg jen mihne, tam to načmuchne hitem.
Steven chtěl
původně podle scénáře použitého v The Dig natočit velkolepý film,
ale nějak mu nezbyl čas a tak svůj scénář svěřil kamarádovi Georgovi
Lucasovi a jeho herní divizi Lucas Arts. Fanoušci sice později vytušili
určitou vzdálenou podobnost této adventury s filmem Drtivý dopad,
ten ale nesahal Digu ani po paty.
Spielbergův
rukopis se do hry promítá především v důkladném prokreslení charakterů
a obstojné dějové linii - základních to kamenech každé dobré adventury.
Podívejme se tedy na tyhle kameny a kamínky trochu blíže...
Na zemi
se chystá dopadnout nadržený meteorit pojmenovaný vkusně Attila a
není jiné volby než ho odklonit z kolizní dráhy pomocí dvou výbušnin
instalovaných na jeho povrch. Na nebezpečnou misi se vydává pětice
kosmonautů, z nichž v pozdějším dějovém zauzlení uvíznou pouze tři
vyvolení: Vaše alter ego - lehce pedantský, zato však do morku kosti
dobrácký kapitán Boston Low, novinářka Maggie, předurčená ke sbalení
kapitánem :o) a kariéristický archeolog Brink.
Tato svatá
trojice úspěšně naklade do meteoru výbušná vajíčka a sklidí plody
své práce v podobě odklonu meteoru. Tady by Dig mohl končit a zařadil
by se tak po útlý bok Full Trotlu, ku velkému štěstí všeho adventurního
hráčstva tomu tak ale není a trojice se opět vydává na průzkum zvrásněného
povrchu meteoru. Když pak v jedné z trhlin naleznou kovové pláty je
rázem jasné, že je Attila skutečný Hun.
Hun který
naše milé astronauty, poté co nevědomky aktivují transportní mechanismus,
vezme na pouť vzdálenou milióny světelných let. Cizí svět čeká na
prozkoumání... a není tu nikdo kdo by s otevřenou náručí volal vítejte.
Není tu naštěstí ani nikdo kdo by volal vzdejte se, sežereme vás,
zkráceně řečeno je tu pusto, nikde ani živáčka, jen tři astronauti
sami uprostřed divného světa čekajícího na proklikání.
Jak poplyne
čas přijdete na kloub nejrůznějším tajemstvím týkajících se nejen
tohoto místa a mohu vás ujistit že přece jen vyjde na jevo, že tu
zas tak úplně sami nejste. Nerad bych odkrýval více roušku příběhu,
který je trošku oslazen filozofií, proto mi jen věřte že stojí za
to a Spielberg se rozhodně nemá za co stydět.
K adventurám
neodmyslitelně patří i hádanky a logické puzzle, kteréžto v Lucas
Arts odjakživa příliš logicky nepojímali. V Digu se nacházíte v jiném
světě, takže ona jiná logika je zde alespoň částečně ospravedlněna.
Setkáte se s množstvím potenciálně zákysových míst, která vám zpočátku
přijdou značně podivná a poté co jim přijdete na kloub primitivní
a snad i zčásti logická... Aplikování principu použití všeho na všechno
se bohužel místy opravdu nevyhnete.
Asi za nejvíce
vymakaný a přesto nádherně logický problémek bych označil vytvoření
netradiční výbušné návnady. Jak na to? Jednoduše sestavíte rozházené
a polámané kosti mrtvé želvy, které byly před chvílí vyvrhnuty mořskou
obludou, tak aby odpovídaly původnímu umístění v krunýři za života
želvy, do krunýře přidáte trhavinu a následně ony ostatky pomocí krystalu
oživíte. Želva se poté začne opět lehkomyslně producírovat až do momentu
kdy její vycházku razantně ukončí obrovská tlama místní lochnesky
nebo chcete-li plesiosaura. Mořský drak kořist nestihne ani pořádně
natrávit a už se z jeho bříška ozve smrtelný výbuch, oznamující,
že je zas o jednoho adventurního predátora, který vám bránil ke vstupu
do vody méně. Tak mě napadá, že sem právě prozradil jeden z dílčích
elementů příběhu a sice ono zmíněné oživování mrtvých pomocí zelených
kristalů, které vám v Digu pěkně zamotají hlavu...
Point and
Click adventury jsou pro Lucas Arts domácím hřištěm takže nějaké záseky
v ovládání nečekejte, vystačíte si pouze s jedním akčním tlačítkem
a inventářem. Zbytečností typu Look At, Push, Pull a td. pochopitelně
odpadávají.
Tehcnické
zpracování je na první pohled krajně archaické, v roce 95 kdy do adventur
začala všeobecně prosakovat SVGA grafika 640x480 u Lucasů stale tvrdli
v 320x240. Zdání ovšem někdy klame a i přes tento nedostatek působí
grafika Digu místy vskutku kolosálně, většina scenérií, často scrolujících,
je naprosto úchvatným způsobem nakreslená, nehledě na to že engine
zvládá přímo do herních obrazovek vkládat video. Animace a detaily
postav mohly být ovšem trochu bohatší, neboť tihle kostrbatí panáci
v úchvatných prostředích působí místy jako pěst na oko, ale co naděláme...
Samotnou kapitolou,
nebo spíše dvěmi kapitolami, je úchvatná filmová hudba, která patří
mezi ty nejlepší co sem kdy u hry slyšel. Libozvučné melodie kosmických
dálav dodávají většině oněch perfektních prostředí potřebný nádech
tajemna. Dabing postav je též na profesionální úrovni pro Lucas Arts
vlastní.
Co dodat,
chtělo to velkou adventuru a velká adventura si přece jen našla cestu
do hráčských srdcí. The Dig není rozhodně žádná vykopávka, nýbrž poklad
patřící do mé osobní top desítky nejlepších adventur všech dob.